Test BMW X3

Řidičova zóna

Kdybyste mě do BMW X3 posadili se zavázanýma očima a měl bych tipnout v jakém autě sedím, tak bych asi chvíli váhal. Pracoviště řidiče X3 je totiž stejné jako u ostatních bavoráků - to znamená přehledné, s přístroji natočenými k řidiči a pojaté v typickém stylu značky.

Spousta místa nad hlavou by mi alespoň napověděla, že sedím ve voze kategorie SUV.

Nejnižší poloha sedadla je sice dost vysoko na bavoráka, ale níž než u konkurentů - vůbec jsem z ní neviděl na kapotu. Tomu zatleskají příznivci sportovního stylu sezení a ostatní mohou využít velkorysých možností výškového nastavení.

Vůbec se mi však nelíbil způsob, jakým si řidič zvedá sedák. Páka na levé straně sedadla (na obrázku vlevo) sice vypadá, že se s ní dá pumpovat a tím pozici sedáku zvyšovat třeba jako u vozů koncernu VW, místo toho se ale řidič musí odlehčit nohama a štelovat výšku vahou vlastního těla, což mi přijde jako nepohodlné a nepraktické.

Zato se mi u příplatkových sportovních sedadel líbila možnost nastavení délky sedáku. V nejdelší poloze mi krásně podepřel celá stehna - a to i díky tomu, že se dá mechanicky, (bohužel stejně špatným systémem jako u seřizování výšky) nastavit i jeho sklon.

Celkově jde o sedadla, ve kteých se naprosto skvostně sedí a výborně drží tělo i při průjezdech zatáčkami.

Řidičům, kteří sedí nalepeni u volantu a řídí s roztaženýma nohama, trochu překáží masivní středový sloupek, ale líbí se mi, že plocha doteku s kolenem je hladká a díky měkčenému plastu i velmi příjemná. Sedadlo a volant se dají ve velkých rozsazích posouvat podélně směrem dozadu, takže kdo chce mít na kolena víc místa, nemá problém.

Spokojený jsem byl s nadprůměrnou šířkou v loktech a hlavně se mi moc líbila široká loketní opěrka mezi řidičem a spolujezdcem, které jsem díky jejím rozměrům odpustil i to, že není posuvná - prostě to není potřeba.

Ovládací a informativní prvky se neliší od ostatních bavoráků.

Základ tvoří přístroje se střídmou, ale atraktivní a srozumitelnou grafikou.

Nechybí zobrazení funkce systému Efficient Dynamics, který ukazuje, jestli dobíjíte akumulátor, nebo energii nashromážděnou brzděním využíváte.

Příplatkový sportovní kožený volant s malým průměrem a příjemně tlustým věncem skvěle vypadá a perfektně se drží.

Z jeho levé strany se dá ovládat příplatkový tempomat, tedy systém udržující rychlost, kterou si řidič stanoví. Vpravo se ladí audiosystém. Soustava tlačítek a gumových neklouzavých rolerů mi přijde jako ideální řešení. Třeba v případě tempomatu znamená lehké posunutí roleru zvýšení nebo snížení nastavené rychlosti o 1 km/h a větší posunutí o 10 km/h. Nikdy se mi nestalo, že bych se spletl.

Naopak tradiční problémy jsem měl s blinkry BMW, které nezůstávají zaaretovány ve vyšší poloze a vracejí se zpět. Dost často mi i po týdenním soužití auto blikalo, přestože jsem nechtěl.

Na páčce blinkrů se obsluhuje i palubní počítač (zkratka BC neboli Board Computer) a na něj žádnou stížnost nemám.

Jedna z hodnot se zobrazuje přímo na displeji před řidičem.

V případě testovaného auta vybaveného příplatkovým navigačním systémem Professional se hodnoty z palubního počítače zobrazovaly i na displeji nad středovým sloupkem, kde byly k vidění všechny, takže jsem mezi nimi nemusel neustále přepínat.

Audiosoustava s navigací se naprosto intuitivně ovládá joystickem s tlačítky vedle voliče automatické převodovky.

Moc se mi líbila grafika displeje včetně navigace. Jeho čitelnost zůstává vynikající i na slunci.

Tlačítko startování se logicky pojí s tlačítkem, které zamezuje zhasínání motoru po zastavení.

Kapsy ve výplních dveří pojmou i opravdu velké láhve s pitím.

Kabina a kufr

Dlouhý rozvor se příznivě projevuje na podélné prostornosti kabiny. V žádném jiném SUV střední třídy jsme nenaměřili více místa na nohy. Limitujícím faktorem pro maximální možnou výšku cestujícího na zadních sedadlech tak bude spíš výška nad hlavou. Ta je sice proti konkurentům podprůměrná, i tak ale stačí cestujícímu měřícímu kolem 190 cm, aby se mohl napřímit a neškrtat hlavou o strop.

Komfort na krajních zadních sedadlech se blíží tomu, co nabízejí ta přední. Sedačky jsou stejně masivní a pohodlné, i když mají o něco kratší sedáky. Snad jen opěrky hlavy by mohly být měkčí.

Prostřední místo je pojato jako nouzové. Opěrka hlavy se nedá vysouvat, takže tu mohou bezpečně sedět pouze děti. Podklad je navíc výrazně tvrdší než na krajích.

Auto je určeno pro pohodlné cestování ve čtyřech, prostředního místa je mnohem lepší využít jako příjemně široké loketní opěrky s integrovaným držákem nápojů nebo tunelu na prostrčení lyží. I ten je ale za příplatek...

Variabilita vnitřního prostoru se omezuje na klasické sklápění asymetricky dělených opěradel zadních sedadel přímo na pevné sedáky. Vzniká tak mírně nakloněná plocha beze schodu navazující na podlahu zavazadlového prostoru.

Základním udávaným objemem kufru BMW X3 exceluje.

Výrobce ale zřejmě započítává i prostory pod podlahou a v různých schránkách. Mezi roletou a podlahou jsme totiž zjistili míry, které v žádném směru a parametru nevybočují z průměru segmentu.

Líbily se mi praktické doplňky typu gumiček na upevňování menších věcí nebo háčků na nákupní tašky.

Pokračování článku Motory, řazení, řízení, brzdy

Kompletní ceník, výbavy, technické údaje, další fotografie, barvy a možnost porovnání s konkurencí najdete zde.

blog comments powered by Disqus