Test vozu Hyundai ix35

 
Wow! Kdo by před deseti lety tipoval, že Hyundai ve své době postaví nejhezčí auto jedné automobilové kategorie. Korejec vyráběný dříve v Žilině, a od začátku července 2011 dokonce u nás v Nošovicích, pro mne byl do příjezdu Range Roveru Evoque designovým králem mezi kompaktními SUV!

Když k tomu přičtu pětiletou záruku, docela příznivý poměr ceny a výbavy, solidní techniku a slušnou prostornost pro posádku, vychází mi, že tohle auto nemůže být propadák.

Malý kufr a slabá variabilita interiéru od koupi neodradí bohatší "singlisty" a mladé páry, které považuji za hlavní cílovou skupinu. Samozřejmě, že ix35 lze použít i jako rodinné auto, ale bez velkých nároků na množství přepravovaných zavazadel.

Na výběr je pohon pouze předních kol, nebo "čtyřkolka". S ní zvládá ix35 suverénně i nepříliš rozbité polní a lesní cesty, do těžšího terénu si ale kvůli malé světlé výšce troufnout nemůže.

Hyundai ix35 přijel na český trh začátkem roku 2010.

Design

Podle mne jde o jedno z nejšmrncovnějších kompaktních SUV současnosti. Přitažlivá a chytlavá karoserie nechá málokoho chladným. Každou chvíli někdo ix35 při testech okukoval. Zepředu se dost podobá jinému krasavci, Fordu Kuga. Zezadu jsem v něm zase z některých úhlů pohledu viděl odraz vozů Infiniti. Celkový dojem je ale poměrně osobitý a skvělý!

Oku lahodící design pokračuje i uvnitř. Kombinace šedé kůže, plastů různých struktur a povrchů a metalických dekorů vypadá báječně. Volant a některé pasáže přístrojové desky mi trochu připomínají Ford Mondeo.

Speciálně ještě musím zmínit nádherné osvětlení přístrojů Supervision (standard kromě základní verze Classic), to si zaslouží metál.

Tady je třeba říct, že jsem zatím testoval pouze nejlépe vybavené verze, takže nejsem schopný říct, nakolik dojem zhorší kompromisy v levnějších výbavách. Pohled do ceníku ale prozrazuje, že jich moc nebude. Vzhled a móda hrají v kategorii SUV větší roli než kdekoli jinde. I základní provedení Classic tak vyjíždí na litých kolech se širokými pneumatikami a s chromovanou přední maskou. Už od vyšší výbavy Trikolor jsou k dispozici přední mlhovky. Výsadou příplatkových paketů tak jsou jen například chromované kliky.

Uvnitř patří mezi speciality nejdražších ix35 kromě luxusního vzhledu přístrojů také například kožené čalounění. Už od Trikoloru jsou ale k dispozici čalounění s kombinací látky a kůže a kožené potahy často používaných ovladačů jako je volant, hlavice řadicí páky nebo ruční brzdy. Vyloženě lacině vyhlížejících verzí se tedy asi není třeba obávat.

Použité materiály v interiéru na první pohled vyhlížejí kvalitně. U kůže to zůstalo i na ten druhý, zato u plastů po podrobnějším zkoumání začaly převládat rozpaky. Za prvé jsem poklepem na ně zjistil, že většina z nich je nejen tvrdých, ale také poměrně křaplavých, zvonivých, hlučných - zkrátka ne tak tlumených, jak by nasvědčoval prémiový vzhled.

Totéž mimochodem platí pro chod řady ovladačů, například tlačítek elektrického stahování oken.

Na plastu středového panelu byl vidět každý otisk i mírně zpoceného prstu.

Plasty na vnější straně předních sedadel se pro změnu ukázaly jako náchylné na poškrábání.

Na druhou stranu chválím tlumené zavírání přihrádky před spolujezdcem, kterou obklopuje plast měkčený. Spokojen jsem byl také se zvukem zabouchnutí dveří.

Přejetí kočičích hlav způsobilo drobné rezonování přístrojové desky a mírné povrzávání rolety v kufru. Mnohem víc vadily občasné tupé rány odněkud ze zadní nápravy.

Zkrátka kvalita mi rozhodně nepřipadala tak prémiová jako vzhled, ale nedá se ani říct, že by v této disciplíně hezoun z Nošovic propadal.

Pokračování článku Řidičova zóna

Kompletní ceník, výbavy, technické údaje, další fotografie, barvy a možnost porovnání s konkurencí najdete zde.

blog comments powered by Disqus