Test Opelu Antara

Motory, řazení, řízení, brzdy

Naftový motor Opelu Antara má objem 2,2 l. Nabízí se ve dvou výkonových variantách 120 a 135 kW, slabší verze s pohonem obou náprav, nebo jen té přední, a varianty 4x4 mají kromě manuální šestistupňové převodovky na výběr i automat se stejným počtem rychlostí.

Na první pohled vypadají parametry turbodieselu impozantně, ale vzhledem k nabité konkurenci zahrnující i vyšperkované agregáty Audi Q5, BMW X3 nebo Mercedesu GLK patří dynamikou vyjádřenou zrychlením z místa na stovku k výraznějšímu nadprůměru jen silnější provedení s manuálním řazením. Většinu verzí najdeme v průměru a motory s automatem s pohonem všech kol v podprůměru.

Ty také dělají z Antary jedno z nejžíznivějších středně velkých SUV, naopak variantu s manuálním řazením a předním pohonem najdeme i v přetěžké konkurenci mezi nejspořivějšími.

Hůře je na tom benzinový čtyřválec 2.4 nabízený v podobných kombinacích jako turbodiesely, ale s jedinou výkonovou variantou 123 kW. Mezi spoustou turbomotorů konkurentů s menším objemem se všechny jeho verze objevují v žíznivější části pořadí.

Lépe je na tom z hlediska dynamiky, kde provedení s manuálním řazením a pohonem předních kol najdeme v lepší polovině hitparády, ostatní verze kolem průměru.

2.4 FWD

Tento motor jsem dosud netestoval.

Parametry motoru a možnost jeho porovnání s konkurencí najdete zde.

2.4 AWD

Motoru nechybí pružnost a zátah v nižších a středních otáčkách, jeho chod se blíží turbodieselům nebo benzinovým turbomotorům. Navíc potěší měkkým a tichým projevem.

Šestku jsem mohl řadit už těsně nad padesátkou a už z 1200 otáček auto po přidání plynu docela ochotně zrychlovalo.

Devadesátka na šestku znamená 2100 otáček a takovou reakci na plyn, že při spoustě předjížděcích manévrů není třeba podřazovat. Průměrná spotřeba 7,3 l při plynulé jízdě není u velkého SUV s pohonem všech kol vůbec špatná, problém jsem neměl ani s dosažením devítilitrové hodnoty udávané výrobcem v kombinovaném režimu.

Jediné zklamání mi motor připravil při měření spotřeby na dálnici. Zvýšení otáček na 3000 za min. při 130 km/h znamenalo naměřenou průměrnou spotřebu kolem 11 litrů, takže delší dálniční trasy bych s benzinovou pohonnou jednotkou absolvovat nechtěl.

Parametry motoru a možnost jeho porovnání s konkurencí najdete zde.

2.4 AWD AT

Tento motor jsem dosud netestoval.

Parametry motoru a možnost jeho porovnání s konkurencí najdete zde.

2.2 CDTI/120 kW FWD

Tento motor jsem dosud netestoval.

Parametry motoru a možnost jeho porovnání s konkurencí najdete zde.

2.2 CDTI/120 kW AWD

Slabší varianta dieselu 2.2 CDTI potěší stejně jako benzinový motor tichým a kultivovaným chodem, a navíc velmi plynulým nárůstem síly po nástupu turba.

Ani v nejnižších otáčkách kolem 1000/min. není motor úplně marný. Na šestku to znamená přibližně šedesátku. Při pomalejším tempu už byly přes volant cítit vibrace motoru.

Opravdové probuzení díky turbodmychadlu přichází velmi brzy, kolem 1300 otáček. V oblasti 1500 otáček už je motor schopný auto vytáhnout i do prudších kopců. Devadesátka na šestku znamená přibližně 1700 otáček. Dálničních 130 km/h necelých 2500 otáček.

Jedinou připomínku jsem měl ke spolupráci motoru a převodovky v nejvyšších otáčkách. Je docela těžké manévr zvládnout bez zacukání. Na druhou stranu klobouk dolů před odhlučněním motoru i v těchto sférách.

Spotřebu jsem neměl možnost měřit klasicky při různých režimech. Na trase z Prahy do Bělé pod Bezdězem činila při svižné jízdě s poměrně častým brzděním a rozjížděním i značným podílem dálnice 9,2 l, což je podstatně víc než 6,6 l v kombinaci uváděných výrobcem. Na vině ale mohla být i malá zajetost motoru.

Parametry motoru a možnost jeho porovnání s konkurencí najdete zde.

2.2 CDTI/120 kW AWD AT

Tento motor jsem dosud netestoval.

Parametry motoru a možnost jeho porovnání s konkurencí najdete zde.

2.2 CDTI/135 kW AT

Tento motor jsem testoval v jiném autě. Naleznete jej v článku Test Chevroletu Captiva.

Parametry motoru a možnost jeho porovnání s konkurencí najdete zde.

2.2 CDTI/135 kW

Krátce jsem vyzkoušel i nejsilnější verzi turbodieselu 2.2 CDTI. Dojmy se nelišily od slabší varianty s výjimkou znatelnějšího turboefektu. Přílivová vlna síly se nejcitelněji projevila kolem 2000 otáček.

Kolega pak absolvoval trasu z Bělé do Prahy v o něco klidnějším tempu a s menším počtem rozjíždění než já se slabší variantou motoru 2.2 CDTI a výsledkem byla spotřeba těsně pod devět litrů. I zde přitom výrobce udává 6,6 l v kombinaci.

Parametry motoru a možnost jeho porovnání s konkurencí najdete zde.

Řazení

V prvních okamžicích mne zaskočila extrémní zatuhlost páky v kulise řazení, ještě výraznější než u ostatních opelů, kde tato vlastnost bývá pravidlem. Delší test ale ukázal, že se není třeba bát přesnosti drah, které jsou precizní a s výrazným a příjemným zapadáváním k vybranému rychlostnímu stupni.

Zatuhlost pouze znemožňuje rychlé sportovní řazení, které by se k autu stejně nehodilo.

Šestistupňový automat jsem zatím neměl možnost vyzkoušet.

Řízení

Typické pro větší vozy SUV, to znamená relativně lehké a s necitlivostí okolo středové polohy. Ideální pro manévrování ve stísněnějších prostorech a v terénu, horší, ale ne zcela nevhodné do zatáček.

Podvozek

Jednoznačně nejlépe dopadá podvozek při hodnocení komfortu. Líbila se mi jeho schopnost utlumit hlavně drobné nerovnosti typu příčných spár na dálnici nebo dlažebních kostek. Nejen rázy, ale také doprovodné zvuky téměř nejsou v kabině znát.

Tlumiče se ctí vykryly i vyšší železniční přejezdy a zpomalovací prahy, rána se ozvala jen při vymetení větších děr.

Podvozek Antary dokáží terénní zlomy hodně rozhoupat a tlumiče neumí tyto kmity zastavit. Jde ale o hodně měkké pohupování jako na kočičích tlapkách.

V běžných zatáčkách se verze s pohonem všech kol (předokolku jsem zatím netestoval) pohybuje naprosto suverénně a docela svižně. Zlom nastává v zatáčkách tvaru L a U. Tady se projeví těžkopádnost podvozku, auto se dost nakloní a relativně při nízkých rychlostech kvičí pneumatiky. Pokud se neleknete a zůstanete pod plynem na hraně smyku, pohon všech kol na ní dovolí ještě dost dlouho balancovat. Samozřejmě nesmíte najet do prudké zatáčky moc rychle, pak má Antara i s pohonem všech kol tendenci hrnout se ven z oblouku nedotáčivým smykem, přichází prudká reakce stabilizačního systému, z níž dost často rezultuje naopak smyk přetáčivý.

Deaktivaci ESP bych ale vzhledem k hmotnosti auta také příliš nedoporučoval, zvlášť na mokré silnici byste mohli nečekaně vycestovat z vozovky.

Zkrátka auto není žádný závodník ani vyvolávač endorfinů, ale při běžném rodinném tempu se dají s pohonem všech kol i prudší zatáčky projíždět bez výše uvedených doprovodných jevů.

Zkoušeli jsme auto i v dost náročném terénu bývalého vojenského újezdu Bělá. Jako největší překážka offroadového řádění se ukázala poměrně nízká světlá výška 176 mm, na prudších zlomech pár ochranných krytů motoru zazpívalo labutí píseň.

S pohonem všech kol bych se nebál na běžnou polní cestu ani ve svahu a v dešti nebo sněhové přeháňce, přesto většina konkurentů zvládne náročnější terén.

Málokterý ale poskytne tak komfortní cestování vysokými rychlostmi po dálnici.

Kompletní ceník, výbavy, technické údaje, další fotografie, barvy a možnost porovnání s konkurencí najdete zde.

blog comments powered by Disqus