Autoblok.cz - Testy aut - Test nového VW Beetle

Testované motory: 1.2 TSI, 2.0 TSI DSG, 1.6 TDI

Řidičova zóna

I když pracoviště řidiče nevypadá jako u Golfu nebo Scirocca, rozhodně majitel jiného volkswagenu nezabloudí.

Začnu pochvalou - pro pás se šofér nemusí ohýbat daleko, což stále bývá u třídveřových aut výjimečné.

Základní poloha za volantem se podle mne proti předchůdci o něco snížila, ale stále zůstává v rámci třídveřových hatchbacků mezi vyššími.

S tím souvisí i relativně dobrý výhled z auta. I když při parkování se budou senzory hodit.

Nestěžoval jsem si na nic, co by mi při řízení blízko u volantu překáželo. Díky za to i nápaditému řešení ve výplních dveří. Ty neobsahují žádnou vyboulenou plastovou kapsu, přesto do nich díky praktické gumě můžete uchytit i velkou plastovou láhev s pitím. Simply clever! Proč něco takového nemá každé auto?

Testoval jsem jak látková tak kožená sedadla (na snímku). Vždy šlo ale o sportovní specifikaci z nejvyšší výbavy Sport (existuje ještě základní sedadlo ze stupně Basic a komfortní u výbavy Design). Oba zkoušené typy sportovního sedadla mne nadchly nejen dlouhým sedákem, který výborně podpírá stehna, ale zejména výrazným tvarováním, které pevně a přitom měkce drží tělo. Jde o ideální kompromis mezi komfortem a sportovností! Kožená sedadla navíc potěšila měkčími opěrkami hlavy, ale studila.

Místo nad hlavou se sice proti New Beetlu o čtyři centimetry snížilo, ale stále zůstává vyhovující i pro dvoumetrové čahouny.

Zkoušel jsem pouze kožený multifunkční volant, který se sice dobře drží, ale jeho věnec by mohl být silnější a tvarovanější. Kožené provedení patří ke standardu nejvyšší výbavy Sport, multifunkce v podobě tlačítek na volantu se připlácí.

Tlačítka na ovládání palubního počítače nebo audiosoustavy Beetle převzal od svých sourozenců. Na jednu stranu dobře, že se dá spousta věcí vyřídit bez opuštění volantu, odvrácenou stranou mince jsou nepříjemně ostré rohy a malá výraznost kolébkových ovladačů.

Také tempomat (zařízení automaticky udržující tempo nastavené řidičem) na páčce blinkrů patří ke klasické výbavě vozů z koncernu VW. Zde je ve standardu už od nejnižší výbavy Basic!

Zato tvar přístrojové kapličky má svou vlastní tvář, i když grafikou k sourozencům pasuje.

Také umístění přepínače světlometů se liší, protože není tak nízko a na levém kraji, jak u vozů VW bývá zvykem. Řešení u Beetlu se mi líbí víc!

Rovněž středový panel s navigací (za příplatek), audiosoustavou a klimatizací působí docela originálně. Zaplaťpámbů... I když unifikovaných prvků tam vidím i tak dost. Každopádně z hlediska intuitivního ovládání nemám námitek.

Praktické odkládací prostory nekončí gumou ve dveřích řidiče. Také místo před spolujezdcem nabízí spoustu příležitostí, jak uskladnit a skrýt nejen rukavice, pro které byla původně vrchní schránka určená.

Chválím dostatečně širokou loketní opěrku.

Kabina a kufr

Zadní sedadla jsou díky bezrámovým dveřím a jedním tahem odsouvatelným předním sedadlům lehce přístupná.

Proti New Beetlu se výrazně zlepšil životní prostor pro zadní cestující. Klidně jsem mohl svých 174 cm výšky napřímit, položit hlavu do opěrky a stále mi zůstala mezi hlavou a stropem malá rezerva! To ve většině kupátek, ale ani u některých hatchbacků nejde.

Horší je to s podélnou prostorností. Dva cestující s výškou 180 cm budou mít problém se za sebe posadit bez kontaktu kolem se sedadly nebo palubní deskou.

Vzhledem k dvoumístné obsaditelnosti zadních sedadel moc nevadí zúžení interiéru v zadních partiích. Tři vedle sebe by se sem fakt nevešli. Dvojice cestujících si tu ale může užívat solidní komfort.

Praktickým detailem jsou plastová poutka, kterých se mohou zadní pasažéři přidržovat, pokud řidiče chytne v zatáčkách řádivá.

Velikost kufru se proti new Beetlu zlepšila o celou třetinu! Přesto zůstává udávaný objem 310 l proti konkurentům výrazně podprůměrný. Nejlépe je na tom Beetle z hlediska hloubky (vzdálenosti podlahy a rolety), délku a šířku trochu narušují nepravidelné tvary a část konstrukce sklápění opěradel zadních sedadel dělených v poměru 50:50.

Ta se sklápějí přímo na pevné sedáky a vzniká hodně skloněná plocha se schodem mezi ní a podlahou kufru.

Drobnosti se dají uložit i pod podlahu, kde nenajdete rezervu, ale pouze lepicí sadu.