Vloženo: 27.1.2012

Test dvou naftových motorizací Opelu Zafira Tourer

 

Nový Opel Zafira Tourer jsme na podzim testovali v Německu ještě před jeho uvedením na trh. Teď přišel čas na české dojmy a další dvě naftové motorizace - 2.0 CTDI/96 kW a stejný diesel s výkonem 121 kW a automatem.

Test dvou naftových motorizací Opelu Zafira Tourer

Obě varianty naftového dvoulitru se po trochu hlučnějším projevu po nastartování rychle ztišily a po zahřátí o sobě dávaly vědět jen při vytáčení nad 2500 otáček tlumeným zurčením. Mezi slabší verzí s manuálním řazením a silnější s automatem jsem nepozoroval výraznější rozdíly v dynamice, zato testy spotřeby ukázaly hodnoty odlišné jak postavy Bolka a Lolka.

Přitom jsem je testoval na stejné trase pár desítek minut po sobě.

Zatímco Zafira Tourer 2.0 CDTI/96 kW s manuálním řazením konzumovala při ustálené jízdě devadesátikilometrovou rychlostí jen 4,6 l, silnější verze s automatem výrazně méně příznivých 5,5 l.

Zajímavé je, že motory obou verzí přitom točily na šestku při 90 km/h stejných 1550 otáček a ztráty vznikající řazením automatu se při plynulé jízdě na nejvyšší rychlostní stupeň nemohly promítnout.

Ještě větší rozdíly jsem zjistil při dálničních 130 km/h. Slabší provedení s manuálním řazením pilo průměrně 6,3 l na 100 km, kdežto silnější verze s automatem 7,9 l. Otáčky se opět nelišily - se zařazenou šestkou palubní přístroje ukazovaly 2250/min.

U varianty s manuálním řazením bych uvěřil, že se v pohodě dostanu na výrobcem udávanou kombinovanou spotřebu 5,5 l na 100 km/h. U automatu by se k papírovým šesti litrům nedopracovala ani noha motýla Emanuela.

Jednou z příčin mohla být i naprostá syrovost Zafiry Tourer s automatem. Když jsem do ní sedl, měla ujeto pouhých 60 km. A jak známo, nezajetý naftový motor může mít o litr až dva vyšší spotřebu, než bývá běžné.

Test dvou naftových motorizací Opelu Zafira Tourer

Motor se mi líbil kultivovaným projevem, který dobře ladil se záběrem spojkového pedálu, takže se mi s manuálním řazením dobře rozjíždělo z místa. Naproti tomu automatické převodovce chvíli trvalo, než se z nuly po sešlápnutí plynu rozjela. Při porovnání s konkurenty ale nebyl tenhle typický nešvar automatů spojených s dieselovým motorem nijak dramatický.

Ve všech ostatních režimech řadila automatická převodovka hladce a logicky. Některé konkurenční automaty s více rychlostními stupni a dvěma spojkami sice pracují rychleji, ale u rodinného auta mi funkčnost převodovky Opelu naprosto dostačovala.

Rozdíl mezi oběma výkonovými verzemi jsem zaznamenal z hlediska turboefektu. Zatímco u slabší verze jsem "příchod turbodmychadla do práce" skoro nezpozoroval a auto přibližně od 1300 do 2500 otáček zvyšovalo sílu a dynamiku plynule, silnější verze měla zátah mnohem znatelnější, což ale nepovažuji za výhodu. I 96 kW u slabší varianty bohatě stačilo na dostatek energie ve většině jízdních režimů. Motor ochotně zrychloval i z devadesátky na šestku.

Nejvyšší rychlostní stupeň jsem u obou provedení řadil až kolem sedmdesátky, kdy motor točí přibližně 1200 otáček a už je schopen zrychlovat. Ano, i u automatu můžete řadit sami - v manuálním režimu lze rychlostní stupně měnit podle nálady pohyby řadicí páky směrem dopředu a vzad.

Zafiru Tourer 2.0 CDTI/96 kW jsem zkoušel podtáčet až k tisícovce otáček. To už se začnou projevovat drobné vibrace ve volantu a motor zcela ztratí chuť jít za plynem.

Test dvou naftových motorizací Opelu Zafira Tourer

Jízdní vlastnosti potvrdily předchozí dojmy z Německa.

Auto vzhledem ke své velikosti projíždí většinu zatáček nečekaně svižně a lehce, takže jsem v nich na suchém asfaltu nemusel ubírat plyn. Teprve hodně uzavřené oblouky tvaru T nebo U odhalí jistou těžkopádnost, která se projevuje poměrně brzkým kvílením pneumatik a častými i razantními zásahy stabilizačního systému. Až v extrému se projevuje nevýhoda jednoduchého řešení zadní nápravy v porovnání s víceprvkovým zavěšením třeba u fordů S-MAX nebo Grand C-MAX.

Podvozek na nás v Německu působil velmi komfortním dojmem. Teprve nyní jsem ho ale mohl vyzkoušet na českých specialitách typu propadlých kanálů, kočičích hlav nebo příčných spár na dálnici. Uspěl dobře. I když jsou přejezdy některých nerovností trochu slyšet, na záda se rázy díky výbornému tlumení nedostanou.

Zafira Tourer se pohybuje po silnicích plavně a důstojně, ale zároveň dostatečně sebevědomě s lehce sportovním nádechem.

Podrobný test vozu Opel Zafira Tourer vzniklý i na základě předchozích dojmů, popisující a hodnotící například rozměry interiéru nebo zkušenosti s motorem 2.0 CDTI/121 kW s manuální převodovkou, si přečtěte zde.

blog comments powered by Disqus