ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test Citroënu C4 coupé
21. ledna 2010

Jedna sestra krásná a ta druhá trochu šedá myška. Tak to v životě chodí nejen mezi lidmi. Třídveřový Citroën C4 pobral mnohem větší porci sex-appealu než pětidveřová varianta, ale i většina konkurentů.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor
reklama

1.6 VTI 16V

Tenhle vynikající motor bez turba vznikl jako výsledek spolupráce automobilek Citroën, Peugeot a BMW.

Ve své objemové kategorii nemá dynamikou a pružností konkurenci. Chová se nádherně kultivovaně, táhne už od nejnižších otáček. Díky skvělé pružnosti vyžaduje málokdy změnu rychlostního stupně.

Při malém zatížení o něm není slyšet. Jakmile se začne ručička otáčkoměru blížit červenému poli, zvuk do kabiny dost proniká.

Během kratičkého testu jsem neměl možnost měřit spotřebu, ale udávané parametry patří mezi konkurenty k nejlepším. Pětku jsem mohl řadit už při 50 km/h, i s patnácti sty otáčkami si motor vystačil. Výsledkem bude opravdu minimální konzumace při plynulém průjezdu vesnicemi a městy. Také 2400 otáček při devadesátce mi přijde z hlediska spotřeby jako příznivá hodnota. Na dálnici už by to chtělo šestku.

1.6 THP 16V

Tento motor nebyl dosud testován.

Řazení

Testoval jsem zatím jen pětistupňovou převodovku spojenou s benzinovou šestnáctistovkou, kde není řazení špatné. Lupání se proti zkušenostem se čtrnáctistovkou v pětidveřové verzi ztišilo na minimum, dlouhý pohyb páky zpevnil a zpřesnil. Ne, že bych se bavil o ideálu, ale najde se pár aut, která mají horší kulisu. Není ale jediný důvod myslet si, že u čtrnáctistovky bude něco jinak než u pětidveřové C4. Připravil bych se na rozbředlé a hlasité řazení.

Řízení

Slušné! Účinek posilovače se mění podle rychlosti a natočení volantu. Oblast necitlivosti kolem středové polohy nepokrývá na rozdíl od jiných konkurentů půlku pomyslného glóbusu, ale jen ledovcové oblasti kolem pólů. Přenos informací od kol by mohl být o něco lepší, ale svižnou jízdu řízení rozhodně neznechutí.

Brzdy

Vzhledem k potenciálu motorů jsou hned od základní výbavy na všech kolech kotoučové. Svou práci odvádějí dobře, naměřená brzdná dráha patří mezi lepší průměr. Občas je o nich ale docela slyšet a tím nemyslím pískání, ale pouhý zvuk zakousnutí kotoučů. To ale není vina brzd, nýbrž nedostatečného odhlučnění interiéru.

Podvozek

Slabší průměr. Nemá to lehké. Spousta lidí totiž od C4 coby několikanásobného mistra světa v rallye očekává v zatáčkách úžasné výkony, ale neví, že podvozek WRC nemá se sériovou verzí nic společného. Ta přitom musí krotit apetit jedněch z nejlepších motorů v rámci kompaktní třídy.

Podvozek u Citroënu C4 navíc patří ke konstrukčně nejjednodušším. Absence víceprvkové zadní nápravy se pozná hlavně na hrbolatém povrchu. To pak C4 v zatáčce znervózní a začne odskakovat z ideální stopy. Naopak hladký asfalt znamená někdy až překvapivě dobrou trakci.

Ani komfortem nepatří C4 na rozdíl od větší sestry C5 mezi extraligu. Zvlášť přejíždění větších děr doprovázejí rány, které posádky slyší i cítí v zádech.

Rozdíl mezi pětidveřovou verzí a Coupé jsem nezaznamenal. Třídveřová verze by sice měla být teoreticky o něco tužší, ale v praxi se to moc nepotvrdilo. Je ale fakt, že jsem auto nezkoušel v extrému.

reklama
reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus