ZPĚT NA ČLÁNKY & RECENZE

Test třídveřové Škody Citigo po faceliftu
30. srpna 2018

Jedno z nejdostupnějších nových aut na českém trhu - to je třídveřová Škoda Citigo. Koncem srpna 2018, kdy vznikal tento test, stála nejlevnější varianta modelu necelých dvě stě tisíc korun. A pod tuto magickou hranici se z ostatních aut dostaly pouze dvě dacie.
Sexy faktor
Rodinný faktor
Byznys faktor
Fun faktor
OFFroad faktor
Ženský faktor
reklama

Řidičova zóna

přístrojová deska

Nečekaně prostorná a tradičně vstřícná.

Šířka interiéru auta už mě v roce 2018 nepřipadala tak neuvěřitelná jako v roce 2012, kdy malé Citigo nabízelo na předních sedadlech o šest centimetrů lepší šířku v loktech než tehdejší generace Fabie. Stále však jde o velkorysé miniauto z tohoto pohledu.

Místa nad hlavou má dostatek i dvoumetrový basketbalista. Mnohem důležitější ale je, že šoférům, kteří rádi sedí blízko u volantu a díky tomu mají roztažené nohy, nic neohrožuje kolena. Takže ani nevadí, že Citigo nedisponuje podélným nastavením volantu.

Ocenil jsem slušný výhled z auta všemi směry vyplývající z vyšší polohy sezení, i když masiv zrcátka a jeho držáku vytvářejí velkou neprůhlednou plochu.

Při couvání šofér přesně ví, kde malé auto končí.

Parkovací senzory (za příplatek) považuji skoro za zbytečnost.

Dostal jsem se k různým barevným provedení sedadel. Nejvíce se mi líbila barevná kombinace u speciální edice Monte Carlo.

Mnohem důležitější ale je, že mi padly rozměry sedadla a zjistil jsem, že díky tvarování slušně drží v zatáčkách. Chválím dlouhý sedák výborně podpírající stehna, naopak šířka opěradla by mohla být velkorysejší. Hřmotnějším postavám bude podle mě připadat úzké. Na delších cestách mě v sedadle bolela záda v oblasti beder, která nemají ideální oporu. Nejkontroverznějším bodem jsou ale z mého hlediska integrované opěrky hlavy bez možnosti nastavení. Já se v nich s konfekční postavou 174 cm vysokou cítil dobře, ale vyšším řidičům podle mne budou vadit.

Nelíbilo se mi ani nastavování sklonu opěradla odaretováním pomocí páky a seřízením hmotností vlastního těla. Růžice z většiny ostatních škodovek mi připadá jako komfortnější řešení.

Nový volant, který se do Škody Citigo dostal po modernizaci v roce 2017, má standardně tři ramena. Dříve měly základní verze volant čtyřramenný a tříramenný potažený kůží se dal pořídit jen za příplatek. Novinka vypadá mnohem lépe než jeho předchůdce. Na snímku vidíte verzi potaženou kůží, která patří ke standardu pouze u výbavy Monte Carlo (jinak za příplatek), a parádně se drží. Základní provedení z umělé hmoty jsem zatím v ruce nedržel.

Novinkou je možnost ovládat z volantu audiosoustavu (standard u Monte Carlo).

Výbava Monte Carlo disponuje ještě lepším sportovním volantem s perforováním, červeným prošíváním a příjemným zploštěním ve spodní části.

Palubní počítač (standard od výbavy Style) se obsluhuje tradičně na páčce stěračů. Nevadí, ruka při úplně z kormidla nemusí.

Na druhé páčce jsem objevil příplatkový tempomat - tedy zařízení udržující řidičem nastavenou rychlost.

Ovladače a přístroje se nacházely tam, kde bych je očekával.

Velmi netradiční je pro škodovkáře hlavní přístrojový štít, který se po modernizaci v roce 2017 změnil. O něco se zvětšil otáčkoměr a také ukazatel paliva. Orientace na otáčkoměru ale pořád není optimální.

Výrazně se v roce 2017 změnila také podoba středového sloupku. Zatímco dříve se dalo na jeho vrchní část připnout přenosné navigační zařízení Navigon speciálně vyvinuté pro tento vůz, nyní je tam v nejvyšší příplatkové specifikaci audiosoustavy (jmenuje se Swing) za další příplatek upevnit mobilní telefon a spojit ho s multimediálním systémem.

Na snímku je synův iPhone, jehož obrazovka i navigace mi připadala malá. Když jsem tam ale dostal i svůj velký samsung a na něm google mapy, byl jsem naprosto spokojený. Nic víc od auta nežádám, žádné vestavěné navigace. Beztak mnohem raději k navigování využívám chytré aplikace v telefonu. Ten se dá v držáku i nabíjet a díky posuvným čelistem se do něj vejdou telefony opravdu všech velikostí. Podobný šikovný držák bych přivítal u všech aut.

Novinkou z roku 2017 je i barevný displej. Na obrázku vidíte příplatkovou automatickou klimatizaci. Standardem od provedení Style je manuální klima (zatím jsme nezkoušeli), první dvě výbavy Active a Ambition klimatizaci ve standardu nemají.

Od třetí výbavy Style je standardem nižší verze audiosoustavy nazvaná Blues a nabízející CD mechaniku místo USB vstupu u Swingu. Blues jsem zatím nezkoušel stejně jako dvě nejnižší výbavy, které jsou ve standardu zcela bez audiosoustavy.

Škoda tradičně připravila do interiéru Citigo několik šikovných drobností, které řidiči zpříjemňují život.

Chválím nápad umístit háček na kabelku nebo třeba menší taštičku do mechanismu otevírání schránky před spolujezdcem (ta je uzavřená od druhé výbavy Ambition).

Další šikovné úložné prostory jsou ve středovém sloupku. Odklápěcí plastové poutko ale bude spíše sloužit kelímkům s nápoji.

Ve výplních dveří může být kromě držáku na láhve i malý odpadkový koš třeba na žvýkačky.

Drobnosti lze ukládat i do sítěk na bocích předních sedadel.

Od druhé výbavy Ambition najdete pod sedadlem spolujezdce deštník.

Za příplatek lze mít ve Škodě Citigo elektricky ovládané střešní okno.

Jsem rád, že minulostí je nápad šetřit na extra tlačítku elektrického stahování oken. U Škody Citigo to v začátcích bývalo tak, že řidič měl pouze tlačítko na své okno a spolujezdec také. Takže pokud jste byli v autě sami a chtěli větrat oběma okny, museli jste se natahovat přes celý interiér.

reklama

Kabina a kufr

sedadla přednísedadla zadní
kufr základníkufr maximální

Nástup na zadní sedadla třídveřového Citigo není tak úplně Easy Entry, jak to automobilka prezentuje.

Člověk se totiž musí sklonit dolů k páce ovládání opěradla předního sedadla, aby ho sklopil a sedadlo odtáhl. Pohodlnější systémy mívají madlo na vrchní části opěradla. Také zpětné narovnání opěradla vyžaduje podobný postup. Od modelového roku 2013 sice byla k dispozici za příplatek alespoň paměť původní polohy, ale v roce 2018 tam opět chybí.

Sezení na zadních místech mi přišlo o něco tvrdší než vpředu. Také jsem tady mnohem víc cítil přejezdy nerovností.

Podélnou prostorností kabiny Citigo mezi konkurenty neohromí, naměřili jsme lehký podprůměr. Neznamená to ale nic horšího, než že si za sebe sednou dva cestující s výškou 180 cm, aniž by si jeden či druhý otlačili kolena, což mi na miniauto připadá jako dostačující.

Mnohem více limitujícím faktorem než podélná prostornost bývá u miniaut výška ve druhé řadě, což je disciplína, ve které Citigo exceluje. Na výšku si bez odření hlavy mohou dozadu sednout lidé vyšší než 180 cm, což jsme vyzkoušeli nejen měřením, ale i praxí.

Vzadu najdeme u Citigo jen dvě místa, což je hřích. Šířkou v loktech novinka z Bratislavy totiž většinu konkurenty drtí, takže by se tři cestující vešli v pohodě. Otázkou ale je, jak by se auto naložené pěti lidmi a poháněné nejslabším motorem vyškrábalo nějak důstojně třeba do prudších kopců na dálnici.

Cestující na zadních sedadlech si ve třídveřové Škodě Citigo nevyvětrají. Okénka tu totiž na rozdíl od pětidveřové varianty nelze ani vyklápět.

Praktické odkládací plochy jsem objevil i v dosahu zadních cestujících.

Testovaná auta obsahovala asymetricky dělená opěradla (standard od výbavy Ambition, u Active vcelku). Opěradla se sklápí na pevné sedáky, které nejde odklápět a vyjímat. Snímek je z verze před modernizací.

Mezi vytvořenou plochou a dnem kufru vzniká obrovský schod. Na miniauta skvělý udávaný objem zavazadelníku 251 l, za který by se Citigo nemuselo stydět ani o kategorii výš, má totiž na svědomí hlavně hloubka kufru, který je raritně hlubší než delší.

Zajímavé ale je, že i délkou kufru ve výšce podlahy Citigo většinu konkurentů poráží, což považuji vzhledem k délce auta za obdivuhodné, ale muselo se to projevit na podélné prostornosti v kabině.

Podprůměrnou jsme zjistili pouze šířku zavazadlového prostoru, což je při fantastické šířce kabiny docela zklamání. A kdybychom byli úzkoprsí, trvali skutečně na šířce ve výšce podlahy a nepočítali příznivější rozměr o centimetr výš, tak dopadlo Citigo ještě hůř.

Úzký jsme naměřili také vstupní otvor do kufru.

Obrovská hloubka znamená rovněž gigantický schod mezi dnem kufru a nákladovou hranou. Ten nepotěší při nakládání těžkých předmětů. Těžko ale předpokládat, že bude někdo v miniautě stěhovat pytle cementu.

Od modelového roku 2013 se za příplatek nabízí mezipodlaha, která schod vyrovná. Dá se z auta vyjímat.

Potěší spousta háčků na nákupní tašky (jsou ve standardu už od základní výbavy Active).

Na rozdíl od pětidveřové verze nelze sklápět sedadlo spolujezdce do roviny. Třdveřová Škoda Citigo zkrátka není tak praktická jako provedení s dvěma dveřmi navíc.

Pokračovat na další kapitolu
Motory
Už od začátku prodeje vrčí pod kapotou Škody Citigo dvě výkonové varianty benzinového tříválce s litrovým objemem - 44 a 55 kW. Silnější z nich dělá při sprintu z místa na stovku ze škodovky průměrn…
reklama
ZOBRAZIT KOMENTÁŘE
komentare

reklama
blog comments powered by Disqus